Jak na venčení v zimě?

Každý rok je to stejné. Léto skončí, nastane podzim a pomalu se začne ochlazovat. Než se nadějeme, je tu zima a nastává období, které většina majitelů neochotně přijímá vzhledem k pravidelnému venčení, které znamená jediné – pořádně obléknout sebe a svého čtyřnohého přítele. Ale jak na to, když se to počasí pořád mění?
Spousta páníčků obléká své pejsky intuitivně a vlastní třeba i několik druhů oblečků, které dávají. Pro řadu majitelů čtyřnohých chlupáčů je to však rozporuplné období – Obléknout, neobléknout? Kdy obléknout? A jak? 

Každý rok v zimě, když chodím po ulicích, vídávám venku i malé chlupaté drobečky, kteří oblečeni nejsou, ačkoliv je na nich vidět, že jim to není úplně komfortní, či je jim dokonce evidentně zima. Vždycky, když se s takovým pejskem mihnu na chodníku, nebo takového pejska spatřím okýnkem z auta, je mi ho líto a říkám si, jak to může jeho páníček dopustit? Nevědomost, či předsudek vůči oblékání psů? 
Rozhodla jsem se využít opět zimní čas a sdílet osvětu ostatním. Prosím, nepřijímejte můj článek takovým, jako kdyby měl představovat „absolutní pravdu“. Chci všem jen poskytnout jednoduchý návod, jak se vypořádat se zimním časem dle mých osobních zkušeností z pohledu mne jako majitele, ale také z pohledu fyzioterapeuta. Oblékání svých mazlíčků nechejte vždy na své intuici .

 

Jak tedy správně venčit v zimě tak, aby si Váš mazlíček užíval venčení stejně jako v létě a netřásl se zimou?

Dle mého názoru bychom se vždy měli řídit pocitovou teplotou a samozřejmě samotným počasím. Většině psů bývá komfortně do +10°C, poté už to záleží na proměnných okolnostech (tloušťka podkožního tuku, množství chlupů, podsada, zdravotní stav, plemeno, návyky, …). Jakmile teplota padne pod tuto mez, je na čase většinu mazlíčků přiobléknout. Týká se to především těch, kteří nemají podsadu, nebo jsou čerstvě ostříhaní, nebo taky třeba malinkatých jorkšírků, kteří po svém tělíčku nemají klasickou psí srst, která by je dokázala dostatečně zahřát. 
Zpozornět by v tuto chvíli měli také majitelé pejsků, kteří bohužel nemají tak pevné zdraví, trápí je například zánět urogenitálního systému, jsou nachlazení, potýkají se s autoimunitním onemocněním, nebo mají nižší kvalitu osrstění – alopecie, ekzém, dermatitis. Riziku prochladnutí také čelí geriatričtí pejsci, či štěňata. V obou těchto věkových období může zaostávat termoregulace těla, a tak vám může váš čtyřnohý přítel nechtíc prochladnout.

 

To by bylo asi z mého výčtu všechno, vrhneme se spolu na výběr zimního oblečku.

Asi nejvhodnější bývají funkční oblečky, které jsou dostatečně prodyšné na to, aby se při zimních radovánkách rovnoměrně udržovala teplota pod oblečkem a nestalo se tak, že by došlo k „zapaření“ a poté k prochladnutí. Takové oblečky v sobě mají obvykle protkané keramické vlákno, nebo v sobě mívají například duté vlákno, které je také skvělým termoregulačním pomocníkem. Při výběru oblečku byste měli dbát rovněž na jeho nepromokavost, aby vám během deště či sněhu, nebo když váš kámoš v zápalu hry skočí do louže, z oblečku nenastydl. Dalším parametrem by měla být délka oblečku – měl by vždy zakrýt celou délku zad a také jedno z nejchoulostivějších místeček na chlad – bříško. Proto je vhodné se poohlédnout na oblečky, které vašemu mazlíčkovi zakryjí nejen krk, ale také překryjí bederní oblast páteře. V ideálním případě vyberte obleček takový, který překryje i část ocasu a gluteální oblast (hýždě). 
Bříško by vždy mělo být překryto. Je to z toho důvodu, že psi ho nemají tak dobře osrstěné jako zbytek těla, ba dokonce ho někdy mají téměř úplně holé – v této oblasti tak vznikají velké tepelné ztráty. Psi jsou si tohoto vědomi, proto můžete v chladných dnech svého pejska vídávat, jak je zatočen do klubíčka a čumáček mu směřuje k bříšku – dýchá si na sebe teplý vzduch, a tak mu je větší teplo .
Při výběru oblečků bych asi dala velký vykřičník nad psími svetříky. Často jsou kratší než tělo mazlíčka a materiálově nemusejí dosahovat takové kvality. Proto ze své zkušenosti svetříky používám v období, kdy už nastávají chladné dny, ale ještě není úplně zima, nebo pak v období chladného jara. Oblékání u svých psů poměrně hlídám, protože mám doma geriatrika s horší kvalitou srsti a chronickou bronchitidou. Je tedy velmi důležité včas podchytit kolísání teplot.

 

Posolené zimní cesty

To lze řešit poměrně jednoduše – existují psí botičky. Je to skvělé, jednoduché a nepříliš drahé řešení i pro pejsky, kteří mají například na jedné z končetin obvaz nebo se potýkají s jakýmkoliv dermatologickým problémem na packách. Pokud se vám však psí boty zdají přehnané, je potřeba, vždy když přijdete z procházky, packy vašeho mazlíka opečovat. 
V první řadě byste měli packy důkladně umýt ve vlažné vodě a osušit je – nezapomínejte na meziprstí, tam je kůže velmi jemná a také citlivá. Neboť sůl může pokožku podráždit, je dobré vmasírovat nějaký krém, či olejíček určený pro péči o psí packy. Pozor dejte při výběru této „psí kosmetiky“. Většina psů má tendence si packy olizovat, proto byste při výběru měli spíše sáhnout po přírodních přípravcích, které neobsahují dráždivé látky, které by mohli potencionálně způsobit např. střevní obtíže.

A nyní k tomu vážnějšímu.

 
Jaký je rozdíl mezi prochladnutím a podchlazením?

Přesná definice prochladnutí neexistuje. Nicméně by se dalo říct, že prochladnutí představuje stav, který vzniká jako odezva při vystavení jedince delšímu či kratšímu působení chladu, kdy jedinec může pociťovat příznaky s tím spojené – pocity chladu či zimy, třes, ztuhlost těla apod. Obvykle se jako odezva prochladnutí objeví následné nachlazení, jež se může projevovat ve formě např. kašle, rhinitis, kýchání, nechuti k jídlu, spavosti, celkového nezájmu, u svého mazlíčka můžete během nachlazení také naměřit zvýšenou teplotu.
Podchlazení vzniká v okamžiku, kdy tělo jedince již nedokáže dále odolávat vystavenému chladu a nastává klesání tělesné teploty. Tělo tedy nedokáže vytvořit dostatek tepla, aby byla udržena normální tělesná teplota. Vzniká rovněž jako odezva delšího vystavení jedince chladnému prostředí. K podchlazení snadno také dojde kombinací chladnějšího prostředí a nemoci. Pozor tedy dávejte hlavně u starších zvířat, nemocných zvířat a také u mláďat.
V těžších případech se během prochladnutí mohou objevovat také různé stupně omrzlin, zejména na apikálních částech těla, či u samců na šourku. V těch nejtěžších případech může zvíře upadnout do šokového stavu.

 

Jak tedy můžete poznat, že je vašemu čtyřnohému kamarádovi zima?

Mezi prvními příznaky se obvykle objevuje celotělový třes, nechuť dále pokračovat v procházce, svěšený ocas, nahrbený postoj připomínající ztuhlost, „těžkopádné pohyby“ způsobené ztuhlým tělem. Váš pejsek vám pravděpodobně bude naznačovat, že už chce domů, bude se snažit vás navést na zpáteční cestu, může dokonce i vokalizovat, kňučet a v pokročilejším stavu se může objevit i apatie a úplný nezájem a sabotáž dalšího pohybu.

 

Pohled fyzioterapeuta

S prochladnutím se pojí zvýšené riziko způsobení úrazu pohybového aparátu. Je to dané tím, že tělo se před zimou chrání – dochází k vazokonstrikci cév, aby nedocházelo k úniku tepla a tělo se tak zvládalo stále dostatečně zahřívat. Během vazokonstrikce, tedy zúžení cév, dochází k nižšímu proudění krve, s tím je samozřejmě spojen i nižší metabolismus a nižší zásobení tkání látkami potřebných k výživě. Pozor – dochází rovněž ke snížení odplavování zmetabolizovaných, toxických látek, kterých se tělo hodlá zbavit. Prochladlé tkáně tedy fungují v jakémsi úsporném režimu, ztrácí svou obvyklou pružnost a také plnohodnotnou funkci.

 
Co vše se může stát s prochladlou tkání?

Prochladlé tkáně jsou velmi křehké a hrozí tak různá zranění. Může dojít k natažení, či dokonce k natržení měkkých tkání, vazů, či šlach. Mohou se objevit blokády či mikrotraumata. Méně často dochází k přetržení např. vazů, či šlach. Všechna tato výše zmiňovaná zranění sice nejsou život ohrožující, ale vašemu pejskovi mohou velmi znepříjemnit život, ba dokonce mohou negativně ovlivnit jejich budoucí pohyb a pohybové dovednosti, které je již mohou doprovázet napořád. Pozor tedy při jakémkoliv sportu, venkovním běhání, či hře a to i hře mezi psy. 
S prochladnutím se může objevovat bolestivost tkání, zejména pak kloubů a kostí. Mohou se dokonce objevovat lokální otoky vznikající na podkladě nižšího metabolismu a zpomaleného krevního a mízního řečiště. Na zimu je obecně velmi citlivá páteř, ale také periferní klouby. Na pozoru by se měli mít majitelé především starších pejsků, které obvykle již trápí artróza. Náchylní jsou v tomto období taktéž pejsci s onemocněním páteře, jaké představuje např. spondylóza. Pozor si dejte při venčení psů, kteří mají rádi vodu a také během vykoupání doma a následného venčení – hrozí totiž opět prochladnutí a s tím spojený tzv. syndrom mrtvého ocasu!
Obecně jakémukoliv zranění můžete předcházet pořádným prohřátím před jakoukoliv aktivitou a v zimě tomu můžete napomoci kvalitním oblečkem. Pro někoho může být oblékání svých mazlíčků zbytečné, ale věřte, že nastanou dny u každého psa, kdy ocení mít na sobě něco, co ho zahřeje.

V případě jakýchkoliv dotazů jsem vám k dispozici. Stačí jen svůj dotaz napsat do komentářů pod příspěvkem zveřejněným na Facebooku, či Instagramu, který odkazuje na tento článek.

 

Klára Novotná, DiS.